Pozor na pseudokouče: Kritické myšlení se hodí i při osobním rozvoji
Osobní rozvoj, koučink, sebepoznání, práce se silnými stránkami… S podobnými tématy se dnes studenti setkávají nejen na sociálních sítích, ale stále častěji také během studia, při hledání první práce nebo později přímo ve firmách. Jak ale poznat, co je skutečně užitečný nástroj a co jen dobře prodaná pseudověda?
Lenka Šilerová, poradkyně Akademického centra VŠE, psycholožka, psychoterapeutka a koučka, se tomuto tématu věnuje ve svém novém článku pro Finmag. Upozorňuje v něm na pseudokoučink a různé rozvojové metody, které mohou na první pohled působit velmi odborně, nabízejí však jednoduchá a univerzální řešení složitých problémů bez dostatečného odborného či výzkumného základu.
Proč by to mělo zajímat právě studenty?
Během studia i na začátku kariéry se můžete setkat s nejrůznějšími kouči, lektory, osobnostními testy a typologiemi. Některé mohou být užitečné, jiné přinejmenším ztrátou času a peněz. V horším případě mohou ovlivnit důležitá rozhodnutí o studiu, práci, vztazích nebo psychickém zdraví.
Proto se vyplatí ptát: Na čem daná metoda stojí? Existují důkazy o její funkčnosti? Přiznává své limity? Jakou kvalifikaci má člověk, který ji nabízí? A neslibuje náhodou až příliš jednoduché řešení?
Právě schopnost klást podobné otázky je součástí kritického myšlení, kompetence, která se hodí nejen při studiu, ale i při rozhodování o vlastní kariéře a osobním rozvoji. Jak pseudokouče a pochybné metody rozpoznat, proč jsou pro nás jejich vysvětlení tak přitažlivá a kdy už mohou představovat skutečné riziko?