Řešení problémů dle kategorií
Kategorie A
Problémy jsou většinou dobře řešitelné. Někdy stačí již jedna první konzultace s psychologem pro strukturování problému a nalezení řešení. Většinou je efektivnější problému věnovat více konzultací (podle subjektivní závažnosti by mohlo stačit do 6 hodin), aby se problémy lépe analyzovaly z hlediska jejich příčin a důsledků. Poradce se zde řídí tezí: „Není malých problémů“ – protože problém je tak velký, jak ho subjektivně pociťuje klient. Efektivní metodou poradenství může být v rámci rozhovoru s poradcem, např. vysvětlení, změna úhlu pohledu, doporučení konkrétní metody jednání, nácvik adaptivního chování a další. Většinou dobře pomáhají i různé nácvikové a tréninkové metody zaměřené na změnu chování či postoje k problému.
Kategorie B
Problémy jsou řešitelné, ale vyžadují již dlouhodobější intervenci ve formě opakovaných poradenských sezení s frekvencí alespoň 1x týdně po dobu i několika měsíců. Poradenství již obsahuje prvky podpůrné psychoterapie a klient by měl již vyhledat specialistu – nejlépe psychologa s akreditovaným výcvikem v psychoterapii. Efektivní metodou v této kategorii bude podle indikace již spíše odkrývající psychoterapie, která se ptá po příčinách psychických poruch. Patří sem tzv. dynamické směry v psychoterapii (psychoanalýza, hlubinné směry, gestalt psychologie) nebo tzv. humanistické směry (psychoterapie zaměřená na člověka (PCA), existenciální analýza). Terapeut se bude snažit pomocí rozhovoru odhalit příčiny poruchy a společně s klientem najít způsob jejich odstranění. Problémy lze většinou řešit ambulantně (docházkou ke specialistovi). Metodou jsou rozhovory, kdy terapeut klientovi nic nevnucuje, ale snaží se ho vést k náhledu na podstatu problému. Terapeut nepřebírá odpovědnost za klientův život, ale ukazuje mu jiné možnosti a úhly pohledu na jeho životní situaci, která často souvisí s příčinou problému.
Kategorie C
Problémy jsou hůře řešitelné a některé již nelze vůbec odstranit. Indikací je intenzivní a dlouhodobá systematická psychoterapie (ambulantně např. 2x týdně terapeutická hodina po dobu i několika let). Psychoterapie se často kombinuje s léky, které musí předepisovat psychiatr – nejlépe psychoterapeuticky orientovaný, aby byl motivovaný u indikovaných případů léky později vysazovat. Vhodná je i léčba v psychoterapeutických zařízeních typu denních stacionářů, kde mají klienti strukturovaný terapeutický program s intenzivní docházkou po dobu několika týdnů. U vážnějších případů, kde je riziko ohrožení zdraví či života, je nezbytná i hospitalizace v psychiatrické klinice nebo léčebně. Efektivní metodou bývá léčebný režim a intenzivní psychoterapie.
Kategorie D
Problémy jsou většinou dobře řešitelné, ale záleží na rychlosti poskytnutí pomoci – tzv. krizové intervence. Při akutních stavech je často nutné volat Zdravotnickou záchrannou službu a okamžitě převézt ohroženého klienta na krizové centrum s non-stop provozem. Zde dostane klient „první psychoterapeutickou pomoc“ a po zklidnění (i po několika dnech hospitalizace) se předává k další psychologické péči na otevřená oddělení, stacionáře či do ambulance podle indikace. Cílem je zvládnout krizovou situaci přímého ohrožení života klienta. Je naprosto nutné v době ohrožení medikovat také psychofarmaky. Poté se klient přesouvá do kategorie C nebo B, kde je více času na hledání příčin problému a zdraví klienta již není bezprostředně ohroženo.