Gemrich – postřehy z USYD

V následujícím textu jsou zpracovány postřehy Jana Gemricha k pedagogickému přístupu a procesu na University of Sydney (USYD) z jeho několikaměsíční stáže.

Učitel jako mentor

Učitelé nepřednášejí “pravdu” a “nutný obsah”, ale jakýsi přehled, na studentech je pak to, aby si obsah stručně nastudovali a na seminárních pracích demonstrovali pochopení několika málo vybraných znalostí. Učitelé pak fungují spíše jako mentoři, vedou studenty, z každé seminární práce se tak stává jakási malá BP/DP. Na každé hodině je poměrně významná část (20%) věnována otázkám a probírání postupu na seminární práci. Snaha studentů také souvisí s tím, že ví, že práce budou hodnoceny přísně, tak se raději 100x zeptají, než aby udělali botu.

Časové zvládání výuky

Velký důraz je na USYD také kladen na časový rámec hodiny. Učitel zde skutečně začíná naprosto přesně, docházka se často dělá i před začátkem hodiny. Na nikoho se nečeká, pokud má tým prezentovat v 10:00, počítá se s tím, že pokud je to v jeho silách je prezentace připravena v 10:00 ke spuštění na PC, nikoli že se bude čekat až ji tam tým nahraje. Pokud se tak nestane týmu je uděleno 0 bodů. S tím ale souvisí fakt, že učitel VŽDY končí naprosto přesně, neexistuje aby protahoval a je jeho problém a chyba, pokud nestihne (i kdyby třída měla být pomalá, učitel jim pak dá domácí cvičení). Zažil jsem, že studenti začali z hodiny bez problémů odcházet, pokud učitel přetahoval. Nejednalo se o urážku ani neslušné chování, jednalo se o fakt.

Přísnost vyučujících

Učitelé jsou na USYD, dle mého názoru, výrazně přísnější. Abych byl přesný, jsou naprosto velmi objektivní. Všichni učitelé to chápou a studenti respektují. Osobně si myslím, že to souvisí s faktem, že česká (slovanská) kultura je více partikularistická a místní je vysoce (až extrémně) universalistická.
To co na USYD hodně zlepšuje fungování celé školy je blízkost studentů k vyučujícím.

Motivace studentů

Motivace studentů k dobrým výkonům je i zde dost špatná. Co ale můžu s jistotou říci, je to, že se ji většina učitelů snaží svým vlastním způsobem eliminovat. Nepodařilo se mi objevit žádný univerzálně aplikovatelný rámcový přístup, někteří vyučující např. žádají vedení o peníze (zde cca 5000 Kč, tzn. v Praze cca 1500 Kč) jako odměnu pro nejlepší práci.

Maximální versus minimální velikost prací

Na VŠE jsem se zatím setkal hlavně s přístupem, kdy učitel jasně definoval minimální velikost práce. Osobně to považuji za dost nešťastné řešení, a to i s ohledem na zkušenosti z Austrálie. Mnoho prací je podle mě možné vypracovat kvalitně i v menším rozsahu. V rámci toho, že jde vždy určená maximální (a velmi přísná, nepřekročitelná) hranice, studenti se často ptají, jaká je minimální. Odpověď, že tato hranice neexistuje, často způsobí rozruch ale také to, že studenti jsou pečliví, protože se bojí, že něco zapomenou. V důsledku se často stane, že práci musí krátit nebo žádat učitele o výjimku. Myslím si ale, že toto je v našich podmínkách aplikovatelné.

Turnitin

Tento systém je něco jako náš Ephorus, zajišťuje kontrolu prací. Nespornou výhodou (z pohledu učitele) je fakt, že každá digitálně odevzdaná práce MUSÍ být odevzdána přes jakousi online odevzdávárnu. Než je práce přeposlána učiteli, je vyhodnocena na plagiátorství a zaslána na vybraný email. Učitel tak nemusí plagiát vyhodnocovat. Samozřejmě jde o to zkontrolovat shodná místa

Honesty exam

Honesty exam je krátký, cca hodinový tutoriál (video, text, zvuk), který je zakončen zkouškou. Studenti ho mohou dělat kdekoliv a kdykoliv před první hodnocenou prací z předmětu, musí splnit minimálně 80%. Studenti prakticky potvrdí, že chápou kdy a za jakých podmínek se dopouštějí plagiátorství.

Styl Výuky

Zátěž na předměty

Na USYD nikoho nepřekvapí, že kromě knížky je třeba přečíst cca 500 A4 případových studií na testy. Otázkou tady ale zůstává, jak by studenti na VŠE tuto náročnost přijímali a či by nezačala rychle klesat popularita daných předmětů.

Další skutečností je domácí příprava na každou hodinu. Velmi často to funguje tak, že studenti se doma naučí určitou část obsahu, jeden náhodně vybraný student to pak v 5 minutách shrne a je prostor na otázky k předmětu. Předpokladem je ale taky nekompromisní přístup učitelů, kteří musí umět říci “Toto jste si měli nastudovat doma, nebudu se tady tím zdržovat.”

Výuka je rovněž hodně blízko praxi. Na každém předmětu i několikrát za semestr přednáší osoba z praxe.

Práce otázkami

Mnoho učitelů využívá klasický přístup učení otázkami. Co se mi tu velmi líbí (a je podle mě aplikovatelné i do našich podmínek) jsou případové studie (např. z Harvard Business Review).

Velmi často se tu také pracuje s principem pochopení. Studenti nejsou nuceni (hlavně v seminárních pracích a prezentacích) dokazovat znalost desítek teoretických konceptů, ale jejich pochopení, otázky jsou vždy mířeny na “co to znamená?” nebo “proč by nás to mělo zajímat?” a tomu odpovídá i hodnocení prací, kde je pochopení často hodnoceno i 2x větší mírou než využití těchto principů.

Manažerské hry

Velmi oblíbené jsou zde manažerské hry, a to hlavně přes počítačové rozhraní (s jinými jsem se zatím nesetkal). Jedná se jak o hry nakoupené, tak interně vytvořené (např. v Excelu). Manažerské hry jsou považovány jako vysoce kvalitní podpora výuky a týmové spolupráce.

Skills semináře

Naprostou samozřejmostí je tu pořádání skills seminářů, které zajišťuje pravidelně fakulta (každý pátek) nebo katedra (jednou za měsíc) v režii externích nebo interních školitelů na témata bližší výuce (inovační management) nebo vzdálenější (sociální média a facebook).

Styl výuky

Pár příkladů toho, co zde učitelé používají nebo používají více proti VŠE:

Otázky – jak bylo řečeno, učitelé se téměř stále ptají, něco ukáží a ptají se studentů na příklad, s kterými se setkali nebo které by mohly vzniknout
Příklady – extrémně velké použití příkladů, téměř každý teoretický rámec je podepřen příkladem.
Humor – není nic lepšího, učitelé se tím více přiblíží studentům
Domácí cvičení – jak již bylo řečeno, je zde vysoká domácí zátěž a rozhodně se nečeká na to, až látka bude studentům znovu vysvětlována na hodině
Případové studie – velmi oblíbené, jak pro „hardskills“ předměty tak „softskills „předměty.
Lidé z praxe – jsou to často oni, kdo, mimo participace ve výuce, vymýšlí zadání seminárních prací.

Týmová Spolupráce

Rozdělení týmů

Existuje zde jedno velmi jednoduché pravidlo, týmy si NIKDY neurčují studenti, ani pokud se jedná o dočasný tým na jednu hodinu. Studenti se na tento přístup mohou tvářit různě, osobně si ale myslím, že je to perfektní řešení. Vychází se z podnikové reality, kdy je zřídka možné si tým vybírat. Týmy zde buď rozděluje učitel nebo je rozděluje garant kurzu, aby se zamezilo jakémukoliv osobnímu vlivu.

Velikost týmů

Velikost týmů je různá od 2 do 5 lidí podle velikosti projektu. Zátěž na tým je ale obecně větší než na VŠE. Tím nemyslím, že by byla nezvladatelná, ale je vyšší, neexistuje tu přístup free-ridera.

Průběh týmové práce

Týmová práce se také odvíjí od typu týmových prací, které jsou obecně více založeny na nutnosti něco vymyslet. Týmy jsou nuceny se setkávat často a skutečně spolu pracovat. Na VŠE vzájemná spolupráce většinou končí na rozdělení úkolů, individuálním vypracování a poté na syntéze a maximálně tak na kontrole úkolů.

Délka existence týmů

Délka existence týmů je vždy na celý semestr, pokud se jedná o větší projekty. Pravidlem také je, že týmy jsou i mezi předměty, usnadňuje to výrazně spolupráci.

Hodnocení kolegů

Standardem je zde hodnocení kolegů v týmu, které je tvořeno vždy po KAŽDÉM výstupu (prezentace, seminární práce). Jsou zde vypracovány standardizované formuláře, které jsou předávány elektronicky nebo v tištěné podobě. Vždy tvoří minimálně 15%, maximálně 50% hodnocení celého hodnocení daného výstupu. Je zde však nulová snaha motivovat studenty, aby je vyplňovali podle pravdy a ne na základě jakési kolegiálnosti, takže jejich přínos lze tím pádem v podstatě anulovat.

Týmové výstupy

Existují tu 2 základní výstupy, stejně jako u nás, tzn. prezentace a psaný výstup. Studenti se výrazně více snaží, aby jejich výstup byl co možná nejkvalitnější po obsahové i vzhledové stránce.

Kreativita

Obecně je zde učiteli (alespoň co jsem si já na Business & Economics Faculty všiml) preferován kreativní výstup v rámci profesionality (oblíbený termín – cokoliv by vaše babička zkousla). Velmi oblíbeným se tu stalo Prezi jako alternativa k PPT (25% Prezi, 75% PPT), stejně jako alternativní způsoby prezentace. (Například formou otázek a odpovědí, hry, formy “divadla”).